Ano je to tak, Ianu Flemmingovi posloužil jako předloha pro sepsání románů o agentovi 007 válečný hrdina a tajný agent Lionel Crabb. Fleming dokonce ponechal Bondovi stejnou hodnost, jakou měl Lionel – Commander.

Kdo a jaký Lionel vlastně byl? A co se s ním stalo?

 

    O Lionelu Crabbovi toho bylo od jeho záhadného zmizení v roce 1956 napsáno mnoho. Po dlouhodobém bádání a hodinách strávených u internetu, hodinách překládání a přehrabování se britským dobovým tiskem, sem se pokusil o ucelení Lionelova obrazu a rekapitulaci toho co se v onen rok v Portsmouthu stalo. Nedělám žádné závěry, jen Vám poskytuju fakta.

Závěry ponechám na každém…

    Celým jménem se jmenoval  Lionel Keneth Philip Crabb., Narodil se v roce 1909 Hughovi a Beatrici Crabbovým ve Streathamu v Jihozápadním Londýně. Crabbovi byli chudá rodina. Lionelův otec Hugh je během 1. světové války prohlášen za nezvěstného. Ve svém mládí Lionel prošel mnoho pracovních profesí, ale nakonec zakotvil u obchodního námořnictva.

    Po vypuknutí 2. světové války působí v pozemní armádě, až pak přechází pod Královské námořnictvo. V ženijním kurzu je vyškolen na deaktivaci výbušných a nástražných zařízení a je poslán do Gibraltaru. Zde měl za úkol deaktivovat miny, jenž na trupy britských lodí upevňovali italští žabí muži, poté co je britští potápěči najdou a vyloví. Ve volném prostoru se sám učí potápět, bez ploutví (ty v té době britští potápěči neměli) a s Davisovým únikovým aparátem (pro únik posádek poškozených ponorek), který nebyl předtím pro potápění moc používán.

    Přes všechny nástrahy osudu a válečné útrapy se zněj stává vynikající potápěč a Crabbie (jak ho důvěrně oslovovali jeho přátelé) se sám pouští do podvodního odminovávání.

    Velice brzo po svém prvním „ostrém“ ponoru, objeví na kýlu parníku Wilowdale neznámý typ miny. I přes tuto skutečnost ji Lionel úspěšně odstraní a deaktivuje. Lionel je podle svých druhů ve zbrani neuvěřitelně statečný, chladnokrevný a čestný muž, je také velkým vlastencem.

    17. prosince 1942, jsou během útoku zabiti hlubinou pumou dva italští žabí muži, poručík Visintini a poddůstojník Magro. Jejich těla jsou objevena, vystroj prozkoumána a ploutve (které Italové již měli) připadnou Lionelovi a jeho kamarádu Sydneymu Knowlesovi.

    Nakonec když Italové v roce 1943 s útoky přestanou, je povýšen do hodnosti Lieutenat-Comander (ekvivalentem v pozemní armádě je podplukovník) a je mu udělen Řád krále Jiřího. Vše za jeho úspěchy a obětavost v Gibraltaru. V témže roce se stává velícím důstojníkem pro potápěčské operace v severní Itálii a má za úkol vyčistit od min přístav Livorno a Benátky. I tento problém zvládne a je mu udělen Řád Britského Impéria a je povýšen do hodnosti Commander (ekvivalentem v pozemní armádě je plukovník).  V ten samý čas také dostává svou přezdívku Buster ( ranař, rváč, bouchač atd…). Dostává ji kvůli podobnosti s příjmením amerického herce a plavce Bustera Crabbeho.

    V roce 1944 po mnoha nervy drásajících dobrodružstvích pod hladinou, je vyslán jako potápěč, prozkoumat a vyšetřit podivnou smrt polského generála Sikorského, Jehož letoun B24 Liborator  havaroval  po startu z Gibraltaru.

    V prosinci  roku 1945 je „Crabbie“ poslán do Palestiny, jako velitel podvodního pyrotechnického teamu, který zbavoval trupy lodí od min, které zde položili teroristé se Sionistické militantní organizace Irgun. Zde setrval až do roku 1947, kdy byl demobilizován. Právě v tomto období začíná jeho dráha potápěče špiona. Do roku 1950 prováděl pro admiralitu utajené podvodní operace.

    Hned v roce 1950 je oficiálně poslán s jiným potápěčem – Jimmy Hodgesem na záchranou operaci k potopené ponorce HMS Truculent, která se s celou posádkou potopila v ústí Temže. Bohužel byli všichni již mrtví. Někdy v této době má za úkol vyhledávat vhodné lokality pro podvodní jaderné testy.

    1951 znovu byl  Lionel spatřen na palubě lodi určené pro hloubkové bádání a potápění, HMS Reclaim. Její podvodní kamery zachytili ztroskotanou ponorku HMS Affray. Crabb se vydává na záchranou operaci, která je však marná…

    Krátce na to (1952) se Lionel ožení. Vzal si Margaret Elaine Player. Avšak po pár letech soužití se rozvádějí.

    V roce 1953, prováděl Lionel jakousi tajnou operaci v Suezském kanálu a léto roku 1954 strávil tím, že pro vévodu z Argyllu hledal potopenou galeonu Tobermory. Bez úspěchu.

    V roce 1955 je znovu uveden do činné námořní služby. Britské námořní záznamy uvádějí, že mu byla vrácena hodnost (Commander) a spadal pod oddělení speciálních činností. Byl dislokován na lodi HMS Vernon. Muži z Vernonu si pamatují, že bydlel v karavanu na základně a chodil v uniformě commandera. Lionel nevynechal jediný večírek a byl takříkajíc lvem salónů. Byl také znám jako výtržník. Měl rád pivo a whiskey. Několikráte byl spatřen v Portsmouthu, v žlutohnědém tweedovém obleku a vždy se svou vycházkovou holí. Ta byla zajímavá tím, že její hlavice byla ze stříbra se zlatým krabem. Uvnitř hole se skrývala čepel ala Mackie Messer… V této době často mizel, nebo se ztrácel, na několik dnů – jak on říkával „namočit si nohy“, což znamenalo nějaký potápěčský úkol pro tajnou službu nebo admiralitu.

    V témže roce jej navštívil jeho dávný kamarád z Gibraltaru Sydney Knowles. Sydney mu sdělil, že má pro něj malou prácičku v Portsmothu. Tato malá prácička se týkala průzkumu kýlu a podvodních částí sovětského křižníku Sverdlov. Sverdlov byl známý svou vynikající manévrovatelností a Američané a Briti chtěli vědět proč. Křižník byl v britských vodách u příležitosti Spitheadské námořní přehlídky. Celá oprace probíhala pod záštitou americké CIA.

    V roce 1990 vydal Sydney Knowles své svědectví. Řekl:

    „S Crabbem sme se potopili pod Sverdlov v noci. Na přídi sme nalezli kruhový otvor, který vedl dále do hlubi trupu lodi. Crabb se vydal dovnitř, zatímco já sem čekal venku. Uvnitř Crabb našel docela velký prostor a vrtuli/šroub, který měl listy otočené opačně než lodní šroub na zádi – asi měl snižovat odpor vody na přídi“.

    Velení bylo úspěchem operace natolik nadšené, že hned vymyslelo další plán na průzkum jiné lodi. Byl to křižník ruský křižník Ordžonikidze, která v roce 1956 přivezla Chruščeva a maršála Bulganina na jednání do Británie. Loď se měla prozkoumat, kvůli údajnému speciálnímu antisonarovému zařízení a protiminové vrstvě na svém kýlu. Akci tentokráte plánovali sami Britové, konkrétně MI5.

Lionelovi tyto akce přicházeli vhod, měl tou dobou hluboko do kapsy.

Bylo mu 46 let, nebyl v nejlepší kondici a byl těžkým alkoholikem a silným kuřákem.

Spolu s jiným mužem (agentem MI5), který se představoval jak jinak než Smith, si vzaly dva pokoje v porsmouthském hotelu Sally Port Hotel v High Street. Byl večer, úterý 17. dubna 1956…

Sovětská loď připlula druhý den a zakotvila v jižní části doků Královského námořnictva v Portsmothu, doprovázená po stranách dvěma ruskými torpédoborci.

Velení kladlo aktérům operace na srdce, aby celá akce proběhla v největší tichosti a bez žádného incidentu. Za celé dosavadní trvání studené války nebyly vztahy Británie a Sovětského Svazu na tak dobré úrovni. Dokonce to byl historicky první okamžik, kdy hlava Sovětského Svazu navštívila Británii…

Jakýkoliv incident tedy byl na výsost nežádoucí…

Akce měla proběhnout 19. dubna

Lionel se ještě ten večer vrátil na základnu za svými starými přáteli a vypil s nimi pár drinků v Havantu. Naposledy byl spatřen, jak vyráží na vlak zpátky do Portsmouthu. Pak jednoduše zmizel…

Ráno už nepřišel na snídani. Jeho společník zaplatil účet za oba pokoje, vzal zavazadla obou mužů. V Crabbově pokoji nezůstalo nic ani jeho švihácká hůlka.

Zmizel dokonce i zápis v hotelové knize.

    Hned na to vyslala Ruská strana protestní nótu, ve které si stěžuje, že loď byla napadena cizím potápěčem. Chtěli vysvětlení. Vztahy mezi Ruskem a Británií vážně ochladly. Na základě této nóty a tlaku veřejnosti, ministerský předseda Eden přiznává Crabbovo zmizení. A dodává, že není ve veřejném zájmu rozšiřovat se o detailech Crabbova zmizení. Z celého incidentu je mezinárodní skandál, budou padat hlavy. Je potřeba si uvědomit, že Rusko – Britské vztahy byly toho času nejlepší od konce druhé světové války, a tento incident je opětovně zchladil…

    Britské námořnictvo vyjde na světlo světa s prohlášením,  že se utopil při zkoušce nového potápěčského aparátu ve Strokes Bay, která je necelých 5 km od Portsmouthu. Tomu však nikdo nevěřil, natož tak Rusové…

    Z části odtajněných materiálů (zbytek bude odtajněn v roce 2057) vyplývá: Proběhli dva ponory, první měl za úkol prozkoumat okolí lodí a připravit tak vlastní průzkumnou akci. Z toho druhého už se Lionel nevrátil..

    Záhy po jeho zmizení vyplavaly na světlo světa nejrůznější informace o jeho konci. Ať už byly více či méně důvěryhodné nebo fantastické, vesměs nikdo nechtěl uvěřit, že by mnohokráte dekorovaný národní hrdina zemřel… (objevili se samozřejmě i teorie o jeho smrti, ale mnohokráte více bylo těch, ve kterých přežil – teorie o spiknutí se veřejnosti vždycky líbí).

Zde uvádím ve stručnosti některé z nich, ať si každý vybere.

Nejprve pár o jeho přežití:

• byl nastrčen jako dvojitý agent
• přeběhl na ruskou stranu
• byl během operace zajat, vězněn ve věznici Lefortovo (vězeňské číslo 147 ), podroben vymývání mozků a pak měl sloužit pod černomořskou flotilou, kde měl trénovat sovětská podvodní komanda. Pod jménem Lev Lvovič Korobalov / Koroblov nebo také Krabolov
• měl být údajně spatřen v Moskvě a pak dvakrát v Paříži. Také v ruském sanatoriu pro nemocné rakovinou

A teď pár o jeho smrti:

• údajně se měl stát obětí speciálního elektronického zařízení, které mělo chránit trup lodi před potápěči.
• jeho kolega „Smith“ od MI5 měl být pověřen vraždou svého spoluagenta, kvůli podezření že chce zběhnout. (to by pro admiralitu i pro zpravodajskou službu znamenalo katastrofu)
• operace byla úmyslně prozrazena. Ze stejných důvodů jako předešlá verze.
• velice romantická je teorie, že ve vodě byl ještě se Smithem, kterému se pokazil jeho rebreather. Lionel mu jej měl vyměnit pod vodou za svůj (neboť byl zkušenější potápěč) a sám se chtěl pokusit o záchranu na pokaženém přístroji, leč bohužel marně…

    Mnoho lidí se teorií o jeho zběhnutí nezabývalo, vždyť byl Crabb přece jen hrdina a zuřivý vlastenec. Nejoblíbenější byla teorie o jeho únosu. Lidé jí prostě chtěli věřit. Ať tak či onak, po Lionelovi se slehla voda a v tomto případě doslova…

    9. června 1957 vydá moře svědectví. Chichester 15 km od místa Lionelova zmizení. Brzo ráno vyloví rybář torzo těla oblečeného ve vojenském potápěčském obleku. Nemá ruce a hlavu… Zavolal místního policejního konstábla Ronalda Williamse, kterému celá situace nepřišla vůbec podivná, už několikráte zažil, že v těchto místech vyplavilo moře tělo nějakého námořníka co spadl do vody. Avšak s touto mrtvolou to bylo jiné, jak se za nedlouho ukázalo. Identifikace je tím pádem značně ztížena. Crabbova ex-manželka neví – dokonce se nechává slyšet, že Lionel měl jiné nohy, přítelkyně ho nepoznává. Jediný kdo učinil nějaký závěr byl jeden z jeho kolegů z války. Identifikoval jej podle táhlé jizvy na koleni, kterou si měl údajně pořídit v Gibraltaru. To koronerovi stačí. (Nejspíš mu bylo nařízeno někým shora, aby prohlásil tělo za Crabbovo, aby už konečně přestali teorie o sběhnutí a únosu). Tělo sice bylo oblečeno v italském dvoudílném potápěčském obleku (který Crabb používal), ale ochlupení mrtvoly bylo černé, kdežto barva Crabbova ochlupení, potažmo vlasů, byla hnědá…

Dlužno dodat že za krátký čas byla ještě v blízkosti nálezu těla objevena hlava. Koroner usoudil, že její identifikace není možná i přes zachovalý chrup… Co dodat…

Dnes víme, ze svědectví Crabbova kamaráda S. Knowlese, že měli nařízeno aby v oné mrtvole Crabba poznali. Dokonce už dnes víme i to , že ona mrtvola ve skutečnosti žádnou jizvu neměla.

 

Další dvě teorie spatřili světlo světa relativně nedávno, ta první v roce 1991:

Izraelský novinář Yigal Serna, si domluvil setkání s imigrantem, který přišel do Izraele v roce 1990, Josefem Zverkinem. Josef Zverkin byl bývalý šéf sovětské námořní rozvědky. Ztrávil nějaký čas jako špión v Anglii a měl znát Lionelův osud. Yigal Serna se s ním o Crabbovi začal bavit až na jejich třetím setkání… Jak uvedl Serna: „ Zverkin měl silný ruský přízvuk a říkal že v Anglii žil krytý za německého občana.“

Pak spustil o Crabbovi.

„Crabb byl objeven, když plaval kolem lodi, kde byl spatřen hlídkou. Službu na lodi měli mimo jiné i odstřelovačské dvojice. Jedna z nich -  poručík a námořník, na něj zahájili palbu. Poručík jej trefil přímo do hlavy a Lionelovo tělo zmizelo v temnotách…“

Lze se zamýšlet nad tím, proč by tak zkušený potápěč a špion riskoval na hladině. No nicméně asi na hladině byl, vždyť (jak jsem uvedl výše) Rusové vyslali protestní nótu, že byl u jejich lodi spatřen potápěč…

Že by opravdu něco s vadným přístrojem?...

 

Poslední známá teorie pochází rovněž od Rusů a je z konce podzimu roku 2007.

Eduard Kolstov (dnes 74 let) vysloužilý ruský potápěč, prohlásil: „Zabil jsem Crabba, prořízl jsem mu krk“. Kolstovovi bylo tehdy 23 roků, a byl členem potápěčského teamu, který šel objasnit podezření na potápěčské aktivity kolem Ordžonikidze.

O svém ponoru vyprávěl toto:

„Spatřil jsem siluetu potápěče v lehkém obleku, který něco připevňoval na trup lodi, v místech kde byl sklad munice. Plaval jsem blíž a všiml si že je to mina“

Pak začal podvodní boj na nože, při kterém měl Kolstov Lionela podříznout…

Proti této teorii vzešla velká vlna odporu, vedená poslední Crabbovou žijící příbuznou Lomond Handleyovou (61). Prý má tato „smyšlená historka zdiskreditovat novou knihu, Last dive, kde se mají objevit nové události…

Navíc je divné že, by se Rusové jen tak přiznali k vraždě.

Asi na 100% můžeme uvažovat, že to co Lionel připevňoval na trup lodi, nebyla mina. Taková věc by znamenala třetí světovou válku. To už je troch nereálné. Bývalý Crabbův kolega řekl: „Spíš to bylo sledovací zařízení“…

Docela nedávno se mezi ruskými novináři objevila teorie, že Lionelova průzkumná operace byla prozrazena, že ve vodě na něj čekali potápěči, kteří jej zajali a odvlekli na palubu a posléze do SSSR…

Těžko se zatím dopátráme, kde je pravda. Každý ať si sám vybere. Uvidíme, co přinese odtajnění materiálů v roce 2057…

 

 

Ať tak či onak, nic to nemění na tom, že Lionel byl vynikající potápěč a agent… No prostě mazák.

 

 

Vidím ho jak se někde v Portsmouthu se sklenkou whisky seznamuje na baru s nějakou slečnou slovy: „My name is Crabb, Lionel Crabb“…

 

 

© Ondra „Hoot“ Krátký